Školní vzdělávací program zdůrazňuje individuální přístup k dítěti a partnerství školy, rodiny i širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Prosazuje a umožňuje inkluzi dětí se speciálními potřebami. Program svými východisky úzce koresponduje se současnými požadavky na výchovu a vzdělávání, které jsou v souladu s požadavky formulovanými v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Jeho metodika je v souvislosti s těmito oficiálními dokumenty doporučována jako inspirativní podklad pro tvorbu školních a třídních vzdělávacích programů. 

Cíle a principy

• Program usiluje o to, aby si děti samy  budovaly  základy pro postoje, znalosti a dovednosti důležité pro člověka, který se bude vyrovnávat s nároky a problémy současnosti i budoucnosti.
• Připravuje děti na to, aby se v budoucnu aktivně zajímaly o učení, uměly se samy a efektivně učit, učení je bavilo a nebylo pro ně spojeno s nadměrným stresem.
• Vyzvedává, oceňuje a podporuje vývoj charakterových vlastností a rysů osobnosti, které budou moci uplatnit i v životě – odpovědnost, rozhodnost, cílevědomost.
• Podporuje zdravý, harmonický, psychický i tělesný vývoj dítěte.
• Děti jsou vnímány jako individuální osobnosti, účastnící se procesu výchovy a vzdělávání, jako aktivní subjekty
• Pedagogové využívají silných stránek dítěte pro motivaci a efektivní učení. Posilují slabé stránky dítěte k tomu, co dítě ještě nezná a nezvládá.

Děti jsou podporovány v těchto schopnostech                                                                                                                                                 

• přijímat změny a aktivně se s nimi vyrovnávat                                                                                                                                                                                        
• kriticky myslet a umět si vybírat, nést za svou volbu odpovědnost
• rozpoznávat problémy a řešit je
• být tvůrčí, mít představivost
• sdílet zájem a odpovědnost vůči společenství

Hlavní principy 

A)  Prostředí třídy

• Prostor třídy je uspořádán tak, aby vznikla tzv. centra aktivity. Svou velikostí, umístěním a vybavením stimulují děti ke hře, činnostem a práci.
• Děti mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností.
• Mají možnost uplatnit svou vlastní tvořivost a samostatně tak dojít k vlastnímu poznání, všemi smysly.
• Děti si mohou vybrat činnost, kterou zvládnou, materiál a pomůcky.
• Zároveň jsou vedeny k rozhodnosti, vytrvalosti a zodpovědnosti – setrváním v dané činnosti, dokončení práce a samostatným úklidem pomůcek.
• Děti řeší možné, vzniklé konflikty samostatně. Pedagog pouze přihlíží a na požádání dětí poradí jak konflikt řešit.

B)  Individuální přístup ke každému dítěti

V programu Začít spolu je individuální přístup realizován dvěma základními prostředky:

• pozorováním
• tematickým (projektovým) plánováním (vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí)

Pozorování a plánování pak vytvářejí předpoklad k tomu, aby se individuální přístup projevil ve všech oblastech života třídy, v jejím uspořádání, vzhledu, v denním rozvrhu činností dětí, v nabídce materiálů, v přístupu k dětem a komunikaci s nimi, v hodnocení výsledků, ve spolupráci s rodinou. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti.
Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru. Denní řád  je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby.

C)  Integrované učení hrou

Podstata integrovaného učení spočívá v tom, abychom spolu s dětmi ve školce vytvořili prostředí, kdy při jedné přirozené činnosti či hře, může dítě rozvíjet všechny své schopnosti, dovednosti a znalosti.
Cílem pak je, abychom umožnili dětem poznávat, že všechny jevy a věci jsou navzájem propojeny a tvoří jeden celek.
Obsah vzdělávání není rozdělen na jednotlivé výchovné složky s vědomím, že předškolní vzdělávání zasahuje vždy celou osobnost dítěte v jeho rozvoji.
 

D)  Aktivní účast rodiny

Program Začít spolu vychází z předpokladu, že při výchově dítěte má rodina primární a nezastupitelnou roli.
Proto je důležité nabídnout rodinám dětí možnost spoluúčasti při výchově v MŠ a také je při ní povzbuzovat – přičemž podstatná část kontaktů mezi školou a rodinou bude neformálního charakteru. Spoluúčast rodičů v programu může probíhat mnoha způsoby. Jsou jimi například:

• spolupráce rodičů na tématech, třídních vzdělávacích plánech
• čtení rodičů dětem při odpoledním klidu
• půjčovna knih a hraček
• pomoc při akcích pro děti (zahradní slavnost, karneval, výlet, sportovní den…)

Celý program Začít spolu je koncipován na základě vzájemné tolerance, děti jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu, odolnosti vůči stresům a zdraví škodlivým vlivům, které mohou vést ke zneužívání a závislosti na návykové látky.

Popis a formy vzdělávání

• Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit.
• Specifickou formou představuje didakticky zacílená činnost, ve které pedagog s dítětem naplňuje konkrétní vzdělávací cíle formou záměrného i spontánního učení.
• Toto učení zakládáme na aktivní účasti dítěte, založené na smyslovém vnímání,prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně.
• Omezujeme učení předáváním hotových poznatků a slovních poučení.
• Všechny činnosti obsahují prvky hry a tvořivosti.
• Ve vzdělávání mimořádně nadaných, talentovaných dětí nabízíme další aktivity formou zájmových kroužků
• Individuálních vzdělávacích plánů využíváme také k rozvoji dětí s odkladem školní docházky
• Učitelky s dětmi pracují podle tématických plánů
• Ve vzdělávání dětí upřednostňujeme rozvíjení smyslového vnímání jako základu veškerého přirozeného poznávání a denně se věnujeme též prevenci vadné výslov-nosti – zařazováním jazykových chvilek, rozvíjením komunikativních dovedností dětí.
• Z pedagogického hlediska jde o program pedocentrický – zaměřený na dítě a na vytvoření prostředí, které by pro něj bylo přirozené (tzv. neohrožující).
• Formy učení jsou založené na interaktivním procesu učitel – dítě, dítě – dítě, na prožitkovém a kooperativním učení s využitím všech dostupných pomůcek, které jsou k dispozici dětem tak, aby byly co nejméně závislé na pomoci dospělých.
• K tomuto učení je také přizpůsobeno prostředí jednotlivých tříd, které je motivující a  zároveň respektující psychohygienické požadavky na osobnost dítěte. (tzv. neohrožující prostředí)